Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Místo stavby
Polyfunkční dům VITKOVIA CENTRUM je situován v Praze 3, na Žižkově, na křižovatce ulic Husitská, Pod Vítkovem a Prokopova. V širším centru Prahy, překvapivě v dotyku cyklostezky a rozsáhlého parku na hoře Vítkov.
Žižkov
Významnou roli v rozvoji Žižkova a jeho vlasteneckém a husitském zaměření sehrál Karel Hartig, poslední starosta Královských Vinohrad před jejich rozdělením a první starosta Žižkova. S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů Jaroslava Haška a Franty Sauera, stejně jako intelektuálské společnosti sdružující se kolem manželky S. K. Neumanna, nakladatelky Kamilly Neumannové. Žily zde významné osobnosti jako např. spisovatelé Jaroslav Seifert a Vladimír Neff či malířka Toyen. V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen Haškova pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí.
Cyklostezka
Cyklostezka pod Vítkovem v Praze na Žižkově je vybudovaná na tělese bývalé jednokolejné Vítkovské železniční trati, postavené na jižním úpatí vrchu Vítkov roku 1872 jako součást pražské odbočky Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy a sloužící do roku 2008. Její délka je 2 kilometry a vede v těsné blízkosti Polyfunkčního domu VITKOVIA CENTRUM.
Královské Vinohrady podél cyklostezky
Území dnešního Žižkova bylo součástí obce Hory Viničné vzniklé roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849), která byla roku 1867 přejmenována na Královská Vinohradská obec (König. Weinberge). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba, i proto byla v roce 1875 Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly později povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881.
Havlíčkovo náměstí
Havlíčkovo náměstí v Praze je náměstí na Žižkově v Praze 3, které nese jméno po básníkovi, novináři a politikovi Karlu Havlíčkovi Borovském. Už od počátků Žižkova jako samostatného města plní funkci centrálního náměstí, na kterém je i budova žižkovské radnice. Prostor náměstí tvoří čtverec o rozměrech zhruba 70 × 70 m, jehož rohy jsou orientovány na hlavní světové strany.
Na jihozápadní straně je v jižním rohu nejvýznamnější budova náměstí, žižkovská radnice, postavená v novorenesančním slohu v letech 1889–1891 podle plánů předložených Janem Šimáčkem, členem žižkovské městské rady. Nároží tvoří výrazná válcová věž s hodinami, zakončená kupolí. Jedno křídlo radnice je obráceno do náměstí, druhé křídlo v Lipanské ulici bylo v letech 1910–1911 rozšířeno podle návrhu stavitele Zdeňka Friče.
V budově sídlí Úřad městské části Praha 3 a její součástí je i výstavní prostor a malý vnitřní dvůr se sochařskou výzdobou. Na žižkovské radnici se dvakrát ženil Václav Havel.
Prokopovo náměstí
Prokopovo náměstí je jedno z menších, ale i nejstarších náměstí v Praze 3 na Žižkově. Je pojmenováno po husitském knězi, politikovi a vojevůdci Prokopu Holém.
Kostel svatého Prokopa
Kostel svatého Prokopa v Praze 3-Žižkově je římskokatolický farní kostel. Nachází se na Sladkovského náměstí a je jednou z architektonických dominant celého Žižkova, zejména pak jeho štíhlá, 73 metrů vysoká věž. U kostela působí farnost u sv. Prokopa Praha-Žižkov.
ulice Husitská
Husitská je jednou s hlavních tepen Žižkova a jmenuje sa tak již od roku 1872. Ve druhé polovine 19. století zde začaly vyrůstat čížovní domy, mimojiné i od stavitela a prvního starosty Karla Hartiga. Nachází se zde více historicky hodnotných staveb. Od roku 1883 zde jezdila první žižkovská tramvaj. Dodnes je to živá ulice plná obchůdků a svérazných hospod. Končí na hranici Starého města a přímo tak propojuje Žižkov s centrem. V dolní části ji překlenuje most bývalé železnice, dnes adaptované na cyklotrasu.
Nový podchod
Pražské hlavní nádraží a Žižkov nyní spojuje nový podchod.
Pohled na Žižkovskou televizní věž
Pohled ze Žižkovského kopce na Žižkovský vysílač, který je jednou z dominant Prahy a současně nejvyšší stavbou ve městě. Je vysoká 216 metrů a byla postavena v letech 1985 až 1992 podle návrhu architekta Václava Aulického. Leží na rozhraní Žižkova a Vinohradů. Patří do mezinárodní asociace World Federation of Great Towers. Konstrukce se skládá ze tří kruhových ocelových tubusů dosahujících společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus, obsahující dva rychlovýtahy, pak přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů. Tubusy nesou tři kabiny. Ve výšce 66 metrů se nachází první, ve které je restaurace. Vyhlídková kabina je ve výšce 93 metrů. Nejvyšší je kabina s vysílací technikou, ze které vysílají čtyři televizní a šest rozhlasových stanic. Jsou zde vysílače mobilních operátorů a měří se zde také kvalita ovzduší. Technické řešení věže přineslo několik novinek a patentů. V roce 2000 bylo na pilíře umístěno dílo Davida Černého s názvem „Miminka“, které znázorňuje batolata lezoucí nahoru a dolů. Protože dílo mělo úspěch, v roce 2001 bylo nainstalováno natrvalo.
Pohled ze Žižkovského vysílače
Dominuje mu věž kostela svatého Prokopa a vpravo jeřáb označuje místo stavby VITKOVIA CENTRUM.
Tachovské náměstí
Městská část již letos zahájila revitalizaci Tachovského náměstí.
Náměstíčko se jmenuje Tachovské teprve od roku 1958. Dříve, už od roku 1875, nesl tento prostor jméno podle Jana Žižky. Na delších stranách náměstí jsou činžovní domy, v přízemí obou jižních nárožních domů jsou restaurace. Nad severní stranou náměstí se zvedá vrch Vítkov a z náměstí jsou přístupné cesty pro pěší i pro cyklisty, které vedou po něm nebo po jeho obvodu. Na severní straně náměstí je také ústí Žižkovského tunelu, který je rovněž určen pouze pro pěší nebo cyklisty a vede pod Vítkovem do Thámovy ulice v Karlíně (tunel dlouhý asi 300 m vybudovaný v letech 1950–1953 měl sloužit i jako protiletecký kryt).
